V mnoha zemích EU (např. v Německu) bylo nařízení o harmonizaci osiva hodnoceno kriticky a nakonec bylo v celé EU zamítnuto.
Nařízení EU o osivu bylo ve skutečnosti odloženo a prohlášeno za neúspěšné od roku 2014. Zůstává však otevřená otázka, zda EU chystá nové právní změny směrem k jednotným a přísnějším odrůdovým předpisům. Vzhledem k tomu, že již u prvního evropského nařízení o osivu byla nedostatečná transparentnost, nařízení EU o osivu 2.0 již možná pracuje.
Jaké bylo nařízení EU o osivu?
Kromě věcných cílů by nové nařízení o osivách mělo především zajistit, aby v každé zemi EU bylo právně platné pouze nařízení EU. Vnitrostátní zákony by se staly neplatnými a musely by ustoupit požadavkům EU. Nové nařízení by v podstatě znamenalo přísnější registraci odrůd, což by mělo za následek více byrokracie a dražší schvalování odrůd.
Ohroženy by byly zejména staré odrůdy, které již nejsou ekonomicky důležité. Povinná registrace těchto odrůd by byla prostě příliš drahá, a proto hrozilo, že řada odrůd prostě zanikne a moderních odrůd se bude pěstovat jen málo. Kromě ochuzování rozmanitosti odrůd se objevily i obavy, že by velké šlechtitelské společnosti jako Monsanto nebo Bayer mohly dále rozšiřovat své monopolní postavení. Protože drobní šlechtitelé by jen stěží byli schopni financovat nové překážky ve schvalování odrůd. Ačkoli by také měly existovat výjimky pro drobné chovatele a hobby zahrádkáře, ty byly někdy formulovány více než vágně.
Evropská regulace osiva prozatím selhala
Po zveřejnění návrhu nového nařízení EU o osivu v květnu 2013 se spustila kritika. Kromě mnoha ekologických sdružení, politiků a dalších nevládních organizací se proti novému celoevropskému nařízení postavilo i mnoho zemědělců. Kampaň proti nařízení EU o osivu probíhalakonečně ovoce. V březnu 2014 Evropský parlament jasně zamítl návrh komise EU poměrem hlasů 650 ku 15. Vyhláška je tedy prozatím mimo stůl a stará právní situace zůstává v platnosti.
Například v Německu je uvádění nových odrůd na trh regulováno německým nařízením o osivu a zákonem o obchodu s osivem. Jsou snad i tyto zákony nadbytečné a měly by se schvalování odrůd vůbec kontrolovat? Myslíme si, že je naprosto správné testovat nové odrůdy. Protože kromě odolnosti, výnosu a lepší adaptace na klimatické extrémy musí být nové odrůdy také bezpečné. Na soukromé zahradě se může rychle stát, že se kultivovaná dýně a okrasná dýně nepozorovaně zkříží. Nově vytvořený kmen pak může znovu produkovat potenciálně smrtící cucurbitacin. S komerčně pěstovaným kmenem si můžete být jisti, že tento toxin nebude produkován.
Uvidí se, zda zůstanou v platnosti staré zákony, nebo zda Evropská komise v blízké budoucnosti učiní nový krok. V každém případě budeme téma i nadále bedlivě sledovat a informovat vás.